Money, money money
Peníze hybou světem a to doslova, když je nemáte honíte se za tím aby jste je měli a když je máte honíte se za tím aby jich bylo více.Určitě ten pocit občasného zoufalství, když máte dostat výplatu a na účtě Vám zbývá pár kaček, znáte.
O to hůř se žije s tím že nastoupíte do práce a peníze dostanete až za dva měsíce..ja osobně bych zešílela ale moje drahá polovička to bere s humorem, v podstatě, možná se přetvařuje aby to nevypadalo že je též vystresovaný čím by pochopitelně vystresoval ještě víc mě.
Jedno velké plus i mínus je to že bydlíme u jeho rodičů, plus bych uvedla že nemusíme platit nájem a mínis vše okolo.Né že bych je neměla ráda, to vůbec ale strašně nerada jsem závyslá na někom a ještě k tomu všemu na rodičích mého přítele.Přiznám se, že občas zoufale bloudím na internetu a hledám a hledám práci,teď už jsem si řekla že asi vytisknu životopisy a začnu obcházet firmy a svůj životopis jim klidně i vecpu.
A co hlavně, ja už se potřebuju přestěhovat někam kde budu mit svoje soukromí,klid.
Dneska jsem se přistihla při tom, že sedím na lavičce v parku ve městě a vůbec se mi nechce domů,seděla bych tam klidně celý den, kdybych neměla sebou syna co chtěl jít už domů..
Je toto normální?
Asi už ne..asi ani nejsem normální ja sama
Takže sílu a zdar dalším šíleným dnům.
GG